Můj osobní příběh.

Je mi 51 let, vážím 120kg, měřím 192cm. Jmenuji se Michal Cílek.
Od roku 1992 podnikám ve vysoce specializovaných IT oblastech jako je pokročilá 3D Animace, Speciální efekty ve filmech, interaktivní Realtime 3D Virtuální Realita, Taktická vojesnká simulace.

Hmmm - proč vám mám tedy něco o SlowJog, pomalém běhu vyprávět právě já??? Protože to potřebujete slyšet o někoho, kdo doopravdy prošel a stále prochází transformací. Vaše hubená lektorka nebo vymakaný trenér vám totiž nikdy nebudou rozumět tak jako já. Protože ty pocity beznaděje, hrůzy, zoufalosti a zejména fyzické projevy velké nadváhy jako pocení, opruzeniny, zadýchání a další pravděpodobně nikdy nezažily. Nejlepší co můžete udělat je, dát jim na záda 30kg batoh a říct jim - kámo, teď jdem cvičit, OK? Jsem zvědavý co vám odpoví... 🙂 Klidně ho odkažte na mě (ideálně i s fotkou jak má na zádech 30kg batoh).

Jak to začalo?
Před třemi lety (2015) jsem byl fyzicky ve stravu, že jsem trávil 10-15 hodin denně u počítače, vsedě. Měl jsem ještě o 20kg větší nadváhu než nyní a ani do běžných několika schodů jsem nemohl popadnout dech. Jedna z mála činností a koníčků bylo focení. Fotil jsem v té době portréty. Se slečnou Veronikou jsme se občas sešli u kávy a připravovali další projekt focení. Ona mi ale tentokrát řekla, že už asi další focení nebude. Překvapilo a podíval jsem se na ní tázavě. \"No ty se dalšího projektu nemusíš dožít, víš?\". Dost mě vyděsila.  Potom vyprávěla o tom, jak je zásadní pohyb pro život a to jak jí kynu před očima a zároveň se mi dělalo problém se hýbat stále více.

Vyprávěla mi o tom, jak chodí běhat. Jakou aplikaci používá na mobilu a nadchla mě naprosto neuvěřitelnými čísly, která ukazovala kolik stovek kilometrů  už naběhala. A nejen to, bavili jsme se i o stravě a jejím množství. Navíc, byla toho svědkem, co jsem do sebe tláskal i při našich setkáních v kavárně.

Vysvětlila mi, že nemůžu běhat, ale že chodit určitě mohu. A navrhla mi kde a jak daleko mám začít chodit.
Odešla a já seděl na schodech obchodního domu a přemýšlel. Stáhnl jsem si aplikaci. Nastavil. Vykročil jsem domů pěšky. Nejsem to, Začal jsem chodit na procházky po okolí bytu. Nejdříve na 15 minut. Potom 30 minut. Potom hodinu. Pak jsem začal chodit na procházky do lesa. Chodil jsem. Začal jsem poznávat vzdálenější části lesa. Základ, kdy se stala změna bylo tohle osudné setkání. Veronika mi dala impulz. A z nějakého důvodu její rady vždy a ze srdce zafungovaly. Základní pohyb byl nastaven. Stal se součástí mého života.

V září 2017 jsem fotil skupinu přátel, které jsem fotil na překážkovém závodě Army Run v Praze. Obrovsky se mi to zalíbilo. Formuloval jsem přání - dokázat uběhnout takový závod a zažít něco takového sám, než mi bude 50 (což jsem věděl, že nastane za 2 měsíce).

Příběh pokračoval vzápětí, kdy jsem našel přes kamarádku, porodní asistentku jejího manžela, skvělého trenéra. Já jsem sice narazil na vynikajícího trenéra, ale co bylo důležitější - velmi inteligentního a soucitného. Chápajícího. Velmi vzácný člověk. Jeho metoda spočívala v úžasném propojení těla a mysli. Mysli?! Ano - v tom je to velké tajemství, které on při svém vlastním tréninku objevil. On se totiž z nuly dostal až na 4. pozici v překážkovém závodě během několika málo měsíců. Nejen, že to dokázal, ale našel svou vlastní METODU, která mu umožnila tento cíl dosáhnout.

Strávil jsem s ním 3 dny osobně a zbytek 27 dnů jsem trénoval dle jeho instrukcí a přesně jsem ho informoval o tom, jak postupuji. Co cítím. Posílal jsem mu naměřené kilometry, tepovou frekvenci, všechny detaily. Několikrát jsme se radili během týdne. Běhal jsem obden, někdy jsem musel vynechat dva dny. Ale vydržel jsem díky jeho schopnostem a pozitivnímu vedení.

Přijel za mnou na závod a celý ho běžel jako nesoutěžící se mnou a se svým 5-ti letým synem. 7:3 km a více jak 25 překážek. Podařilo se. Zvládl jsem to. Nepopsatelný pocit radosti a spokojenosti. Já jsem to opravdu díky němu dokázal. Wow.

Věděl jsem, že si to nemohu nechat pro sebe. Věděl jsem, že se o to chci podělit. Správný čas nastal až nyní.

Pomalý běh - Slow Joging

Pomalý běh je založený na technice pomalého klusání - Slow Jogging. Je doplněný o některé rady od trenéra Martina Holubáře, který se specializuje na překážkový běh typu Gladiator Race, Predator Race, apod.

Připravoval mě během jednoho měsíce na říjnový překážkový běh Gladiator Race v roce 2017 v Praze. Díky němu jsem ho úspěšně zvládl a dokonce skončil 3. od konce. Pokud byste chtěli projít podobným procesem jako já, může se Martin stát i vaším trenérem.